• Kristýna

#JAK NÁM CHCÍPLA KOLEKTIVNÍ IMUNITA

aneb mně teda nikdo nic zakazovat nebude! Jak se chovají Angličané v době koronavirové?


Bylo nebylo jednoho dne se Angličané probudili a bez předchozího upozornění se dozvěděli, že zavřela Costa, Nandos a McDonald. Nechat Angličany bez kafe, kuřete a hambáče, věštilo, že ve vzduchu je něco vážného a když blonďatý maňásek vyzval všechny občany k večernímu sledování televize, bylo jasné, že je zle.

Strejda Boris hodil kolektivní imunitu do žita a vyhlásil karanténu. Přesně tu karanténu, na kterou dle něj nemělo nikdy dojít.

Do práce povolal pouze klíčové pracovníky, bez kterých se neobejde chod království.

Ve svém projevu, vědom si kuchařského umění zdejších hospodyněk, zdůraznil využívání donáškových služeb a objednávání nákupů online. Už mu ovšem nikdo neřekl, že asi tak do Vánoc jsou veškeré doručovací časy zarezervované.

S rostoucí obezitou anglického národa přistoupil k přelomovému rozhodnutí, a nechal otevřené parky k jedné povolené aktivitě denně. Běh, chůzi či jízdu na kole si někteří vyložili jako čtení knížky, kouření vodní dýmky či piknik. A tak se parky zalidnily a tráva začala mizet.

Rozhodnutí o denním sportování se rozhodl využít taky řetězec se sportovním oblečením Sports Direct. Vědom si náhlé zvýšené potřeby tepláků a tenisek, zařadil své zaměstnance mezi neméně důležité klíčové pracovníky a karanténa nekaranténa, nahnal ty nebožáky do práce. A ještě tentýž den stihli zvednout ceny produktů, u kterých se předpokládala zvýšená poptávka. Zavřít byli donuceni až po zásahu z hůry.


Klíčový zaměstnanci jsou přece jen takovým tajuplným termínem zastřený tajemstvím, protože zatímco uklízeči chodníků, zůstali doma a Londýn se topí ve změti bordelu a odpadků. Parkovací hlídky se stále potulují po městě a rozdávají pokuty (třetí tenhle měsíc!). Osobně je za klíčové teda úplně nepovažuju.

Roušky se v Anglii moc nenosí. Ti, kteří je nosí jsou považováni za nakažené a proto, když vás někdo uvidí v roušce přejde na druhou stranu ulice. V návalu (Mebovi) hysterie jsem zakoupila 6 roušek za zvýhodněnou cenu 10 liber. O týden později byly ve slevě a rouška vyšla na libru.

Ovšem velké oblibě se těší modré latexové rukavice, které jsou na ulicích vidět čím dál častěji.


Po počáteční krizi v obchodech, kdy nebylo takřka nic, od těstovin po mouku, se situace neuklidnila. Angličané vyhodili nasyslené jídlo do koše a šli nakupovat nanovo. Nyní již organizovaněji. Do supermarketu může jen určitý počet lidí, takže se před vchodem vytvoří důmyslný had, který se s přibývajícími hodinami stáčí a jelikož do obchodu pustí jen určitý počet lidí a pak se postupuje metodou jeden dovnitř jeden ven, had také rychle narůstá do obřích rozměrů. Když se konečně dostanete dovnitř, nastává hra na šipkovanou. Pravidla se zdají jednoduchá, chodíte po šipkách, pokud se před vámi někdo zašprcne, máte černého Petra. Tedy nesmíte postupovat dále, ale čekáte, než si dotyčný před vámi vybere tu správnou mraženou pizzu. Důležité je udržovat dvoumetrové rozestupy a nepřeskakovat uličky. I když si zrovna nechcete koupit brambůrky, stejně tou uličkou musíte projet. Naskytne se vám tedy jedinečná příležitost, projít si poctivě celý supermarket, což je důmyslná marketingová strategie, protože najednou zjistíte, že se vám v každé uličce něco hodí.

Problém nastává ve chvíli, kdy jste na něco zapomněli a potřebujete se vrátit. V tom případě jste odstraněni ze hry a vráceni na start a začínáte od znova. Ovoce, zelenina, jogurty…. Bohužel, ne všichni pravidla hry pochopili. Ten, kdo se pokusil švindlovat, je vrácen zpět na startovní čáru. Vyhrává ten, komu nákup běžných potravin zabere méně jak čtyři hodiny. Nutno zkonstatovat, že těstovin i toaleťáku je již dostatek, žolíkem pro poslední tři týdny se stala mouka. Bohužel žolíka zatím nikdo neobjevil.

Vrcholem všeho je zavřené parkoviště, takže máte možnost se po nákupu s další stovkou lidí vydat na pochod Absurdistán – Absurdno.



Na závěr nutnou dodat pozitivní zprávu. Angličané se opět začali učit od ostatních národů. Šití roušek a nákupy pro potřebné vyhodnotili jako nepříliš důležité. Zato tleskání v osm večer převzali za své. Každá společenská událost je teď vítaná, a kdo by nechtěl vyjít na ulici, poplácat po zádech svého souseda a pokecat o tom, jak prudí manželka.


0 zobrazení