• Kristýna

#KARANTÉNA SEN KAŽDÉ ŽENY


Páry prochází kvůli koronaviru krizí. Vztahových expertů se vyrojilo tolik, jak dietních přípravků po Novým roce. Celebrity stále dokola odpovídají na otázku, jak zvládnout ponorku. Mně nikdo radit nemusí.

Karanténa v Anglii trvá už 66 dní. Pokud nepočítám prodavačky v krámě, nepřišli jsme do kontaktu s žádnou živoucí osobou. Nestěžuji si. Bez problémů bych si střihla další dva měsíce. Nám karanténa vyhovuje. Netrpíme ponorkou, jsme zvyklí být spolu. Naopak, my jsme neradi od sebe. Před dvěma lety, Meba odletěl na dva týdny do Etiopie a oba jsme to nesli velmi těžce. Zůstala jsem s čoklama v Londýně a každý večer štkala do polštáře. Meba na tom byl obdobně. S desítkou bratranců se někde v centru Addis Abeby opíjel do němoty. Stýskalo se mu tak moc, že se mi první týden úplně zapomněl ozvat.

Karanténa je pro ženskou sen, teda aspoň pro tu bezdětnou. Fotbal se nedá hrát, a dokonce ani na něj koukat. Hospody jsou zavřené. Kamarádi taky.

Je to jedinečná možnost mít chlapa konečně pod kontrolou a trochu si ho vychovat. Za sebe mohu doporučit metodu cukr a bič, kterou jsem vylepšila na bič, bič, bič a pak se uvidí.

Jako první to odnesla, mnou nenáviděná, Mebova nejlepší kamarádka, televize.

Od té doby, co každý večer trošku povystrčím kabel od modemu, máme problém s internetem, takže místo čumění na Netflix, si musíme každý večer povídat.

Meba sice volal na infolinku, ve snaze zjistit proč to nefachá. Sympatická indická paní na druhém konci pochopila můj problém, asi taky nerada kouká na filmy, a tak Mebovi řekla, že je v Londýně příliš vytížená síť. Líbí se mi, jak lidi drží v těhlech časech pospolu.

Nakonec si i Meba tyhle večerní rozpravy o tom, jak nám zrovna kvete rododendron, zamiloval. Vždycky tak zasněně čumí do zdi.

Pak přišel na řadu telefon. V rámci léčení se ze závislosti, jsme se rozhodli a Meba souhlasil, nechávat telefony doma. Byl to celkem fajn nápad, do chvíle, než nás při večerní procházce zamkli v parku a my si nebyli schopni zavolat pomoc.

Mé oblíbené hlášky To by se v Čechách nestalo! a Hned po karanténě se stěhujeme! nám úplně nepomohly. Zatímco Meba hledal východ z parku, já si vybíjela vztek na lampě, kterou jsem se snažila zasáhnout šutrem. Skončilo to patnáct nula pro lampu a pak mi došly kamínky. Nakonec nám nezbylo nic jiného než přelézt plot. Přehazovat přes dvoumetrový plot dvaceti a třicetikilový psa, kterým se to líbí tak, že se snaží spáchat sebevraždu oběšením na vodítku, byl celkem zážitek. Litovala jsem, že jsem si jako typická blondýna nepořídila čivavu.

U třetího bodu jsem se inspirovala u Moniky Marešové, která říkala, že je důležité nedělat všechno společně, že třeba ona si šla během karantény zaběhat a Leoš koukal na televizi. My jsme si to rozdělili tak, že zatímco já se opaluju na terase, Meba v obědové pauze uklízí kuchyň po mých kuchařských experimentech. V případě, že jsme ten den jen ohřívali, i to se stává, dovolím mu pověsit prádlo, vyluxovat, vytřít a vybělit záclony.

Vím, že si to musíme udělat hezký, takže pak přišel na řadu cukr neboli odměna. Jasně, dalo by se to odbít něčím nudným jako, že si s ním zahraju playstation, nebo že budu celý den mlčet, ale myslela jsem si, že Meba víc ocení, romantickou večeři při svíčkách, při které si budeme moct povídat. Rozhodla jsem se o překvapit grilovačkou. Po dvou měsících jsem se namalovala, vzala na sebe sváteční mikinu a nové legíny. Nevzhledný buřty jsem vyměnila za instagramově přijatelné pstruhy. Problém nastal ve chvíli, kdy se mi nedařilo zapálit gril. Otočila jsem proto všechny čtyři knoflíky naplno a za neustálého mačkání škrtátka jsem se nahnula těsně k hořákům, abych zjistila, jestli uvidím jiskru. V tom to blaflo. To, že jsem měla zčernalou mikinu a propálenou díru na elasťákách, bych ještě přežila. Seškvařené obočí, řasy a část vlasů, mě už trochu naštvalo. Co mi, ale vytočilo ještě víc než to, že jsem takřka uhořela, byl Mebův pozdní příchod k večeři. Kdyby ten pstruh nebyl mrtvej a grilovanej, chcípnul by nudou při čekání, než si ho Meba milostivě přijde sežrat. Je umění pracovat z domova, a přesto přijít ke stolu s hodinovým zpožděním. Těžko se to dá svalovat na zácpu, teda aspoň ne na tu dopravní. Nicméně věřím, že pokud bude současná situace trvat ještě chvíli, i tríček Jak chodit včas k večeři ho naučím. Pokud mu to půjde, za odměnu si se mnou může vlézt do mého nového dětského bazénku a při západu slunce si povídat o tom, jak mi kvetou rajčata.

138 zobrazení
IMG_3602
IMG_0957
IMG_5885
IMG_0027
IMG_0888